Sobota, 22 Úno 2020
 
 
Současný stav projektu PDF Tisk Email
seznam článků
Současný stav projektu
Vývoj vodní dopravy v Evropě
Všechny strany

Současný stav projektu

K pochopení tohoto nadnárodního Evropského projektu je třeba si uvědomit, že Česká republika je jedinou zemí ze všech 27 států Evropské unie, která není přímo nebo kvalitní vodní cestou připojena na moře. Doplníme-li tuto informaci o skutečnost, že cena každého zboží v sobě zahrnuje 40 – 60 % nákladů na dopravu, dojdeme k závěru, že se stále více propadáme do ekonomické izolace v rámci EU.

Toto nevýhodné postavení v rámci Evropy si uvědomovali naši předci a proto v roce 1901 přikročili k přípravě a postupné výstavbě nejvýznamnějšího propojení evropských vodních cest, které příznivou geografickou polohou (Moravská brána) probíhá po našem území. Od té doby nepřetržitě, s výjimkou posledních 24 let 1989 – 2013, probíhá na našem území výstavba plavebních a vodohospodářských děl směřujících k cílovému stavu, tj. propojení tří vodocestných systémů Dunaje – Odry – Labe.

V letech 1901 až 1989 bylo vybudováno celkem 39 vodohospodářsko-plavebních stupňů na Labi, Odře a Moravě, Tato výstavba plynule pokračovala bez ohledu na státní, společenské, válečné a politické události celých 90 let, až se tato příprava k vyvrcholení tohoto evropského projektu zastavila po roce 1989 na celých 20 let.

Historickou chybou bylo zahájení prací modernizací navazujících vodních cest (Labe, Vltavy a Moravy) a nikoliv výstavbou vlastní vodní cesty D-O-L.

Parametry vodní cesty

  • Vodní cesta je navrhována s následujícími rozměry:
  • Třída vodní cesty: Vb
  • Přípustná délka tlačných souprav (m): 185
  • Přípustná délka motor. náklad. lodí (m): 135
  • Přípustná šířka plavidel (m): 11,4
  • Přípustný ponor (m): 2,8
  • Maximální nosnost souprav (t): 4 000
  • Maximální nosnost motor. nákl. lodí (t): 2 700
  • Délka plavebních komor (m): 190
  • Šířka plavebních komor (m): 12,5
  • Šířka plavební dráhy (m): 40,0
  • Šířka lichoběžníkového profilu průplavu v hladině (m): 54,0
  • Hloubka lichoběžníkového profilu průplavu (m): 4,0 – 5,0
  • Minimální poloměr oblouků Rmin (m): 800
  • Výjimečně přípustný poloměr oblouků Rmin min (m): 650
  • Podjezdná výška mostů (m): 7,0


Rozměrové schéma příčného profilu vodního koridoru D-O-L - základní varianta (lichoběžníkový profil)


Rozměrové schéma příčného profilu vodního koridoru D-O-L - varianta vhodná pro stísněná místa, např. v zástavbě (obdélníkový profil)

 

Připravovaná stavba vodního koridoru D-O-L je rozdělena na 4 etapy:

1. etapa - napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou a splavnění řeky Odry do Ostravy.

2. etapa - prodloužení vodního koridoru z Hodonína do Přerova, zde by bylo využito převážně úprav jež byly provedeny při stavbě Baťova kanálu.

3. etapa - prodloužení vodního koridoru z Přerova do Ostravy s možnou plavební odbočkou do Olomouce. Tímto by bylo vytvořeno strategické severojižní spojení.

4. etapa - prodloužení vodního koridoru z Přerova (Olomouce) do Pardubic. Tímto bude dosaženo propojení západní (Čechy) a východní části ČR (Morava, Slezsko) vodní cestou.

Středobodem celého vodního koridoru D-O-L by se mělo stát město Přerov, u kterého je plánováno křížení tras vodního koridoru.

V současnosti je na území uvažované trasy vodní cesty stavební uzávěra. Evropská rada ve své rezoluci 1473 (2005) vyzvala Česko, Rakousko, Slovensko a Polsko, aby urychlily zpracování studie proveditelnosti projektu Dunaj-Odra-Labe a zintensivnily související politická jednání. Na celý projekt byla v posledních letech vypracována z podnětu vlád a ministerstev řada studií, ekonomických analýz apod. V letech 2015 až 2018 byla zpracovávána studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, která potvrdila ekonomickou výhodnost projektu.

Doporučená trasa vodního koridoru D-O-L na základě studie proveditelnosti.
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR