Středa, 20 Čer 2018
 
 
Trasa D–O–L - Jihomoravský kraj – základna rozvoje české vodní dopravy PDF Tisk Email
seznam článků
Trasa D–O–L
Povedou první kilometry Slovenskem, nebo Rakouskem?
Jihomoravský kraj – základna rozvoje české vodní dopravy
Ve Zlínském kraji jsou téměř hotové úseky vodního koridoru
Olomoucký kraj – křižovatka evropských vodních cest
Moravskoslezský kraj - Tradice a budoucnost
Územím Polska ke splavné Odře
Vodní koridor v Pardubickém kraji – výzva pro odvážné projektanty
Všechny strany

Jihomoravský kraj – základna rozvoje české vodní dopravy

Jihomoravský krajRealizace  první  etapy DOL mezi Dunajem  a  etapovým  koncovým  přístavem  na  území  Jihomoravského  kraje má  pro Českou republiku zásadní význam, ač se její trasa republiky vlastně jen dotýká. Prochází buď sousedními státy, nebo od Kút po Hodonín česko-slovenským hraničním  tokem  řeky Moravy. Znamená totiž napojení České republiky na síť dokonalých evropských vodních cest prostřednictvím dunajské magistrály. Zajistí  tak další  rozvoj české vodní dopravy, ne-li dokonce  její  samotnou budoucí existenci. Díky tomuto napojení bude možné svěřit lodím exportní a importní zboží přepravované jak v jihovýchodním koridoru podél Dunaje až k Černému moři, tak i v západním koridoru podél horního Dunaje, vodní cesty Dunaj–Mohan a podél Rýna až k největším evropským námořním přístavům včetně Rotterdamu. Přístup do rýnské oblasti je sice možný již dnes, avšak jen přes Labe, jehož současná nespolehlivost není s požadavky moderní vodní dopravy slučitelná. Lze dokonce říci, že i tradiční spojení do Hamburku může být při kritické situaci na labské vodní cestě ekonomicky nahrazeno „oklikou“ přes Dunaj, Rýn a německé průplavy.

Přínosy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe pro Jihomoravský kraj:

• Již dnes se vytváří v prostoru Břeclavi a Hodonína významný dopravní uzel v místě styku tří států (České republiky, Slovenské republiky a Rakouska). Po dokončení první etapy vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe zde vznikne nejvýznamnější terminál silniční, železniční a vodní dopravy.

• Tento prostor představuje současně významný vodohospodářský uzel, ve kterém se plně rozvinou i další funkce vodního koridoru ve sférách vodní bilance a ochrany před povodněmi.

• První etapa vodního koridoru D-O-L zajistí spolehlivé napojení ČR na síť moderních vodních cest EU, jehož potřeba je stále více naléhavá. Je tedy možno právem hovořit o Jihomoravském kraji jako o základně rozvoje české vodní dopravy.

• Turistické lodě přispějí k návštěvnosti atraktivních lokalit v kraji, zejména Lednicko-valtického areálu a vinařských oblastí.

Přístav osobní lodní dopravy na řece Moravě nad jezem v Hodoníně. Zdrž hodonínského jezu bychom mohli, pokládat již dnes za využívanou vodní cestu, postrádající ovšem napojení na souvislou síť.
Přístav osobní lodní dopravy na řece Moravě nad jezem v Hodoníně. Zdrž hodonínského jezu bychom mohli, pokládat již dnes za využívanou vodní cestu, postrádající ovšem napojení na souvislou síť.

Rozbory přepravních nákladů vedou k překvapivému závěru, že ani dvojnásobné prodloužení přepravní vzdálenosti by  nevedlo  k  takovému  jejich  zvýšení,  aby  nebylo možné  nabízet  tarify  srovnatelné s tarify na Labi, protože lepší využití ponoru lodí na Dunaji přináší vyšší efektivnost. V každém případě by tyto tarify byly výhodnější než při přepravě po železnici. Platí tedy, že napojení na Dunaj může nahradit funkci Labe – opačné tvrzení však  neplatí.  Navíc  může  být  etapový  terminál  na  jižní  Moravě  terminálem i  pro  říčně-námořní  lodě  a  umožňovat  přímé  přepravy  až  do  černomořských a středomořských námořních přístavů, či dále na východ. Zásluhou první etapy bude možné začít novou a kvalitativně odlišnou kapitolu vývoje vodní dopravy v České republice. To ovšem nijak neznamená, že  lze akceptovat názory, které zásadní význam první etapy nepopírají, požadují však omezení realizace vodní cesty pouze na ni.

Zdrž hodonínského jezu na řece Moravě vytváří prakticky hotový úsek vodního koridoru D-O-L od Hodonína po Rohatec.

Zdrž hodonínského jezu na řece Moravě vytváří prakticky hotový úsek vodního koridoru D-O-L od Hodonína po Rohatec

 

Proč pro Českou republiku nestačí první etapa vodního koridoru D-O-L?

Na tuto otázku je možno odpovědět zcela jednoznačně:

•     Je nereálné předpokládat, že sousední státy Rakousko či Slovensko nabídnou svá území pro výstavbu vodní cesty, nebo dokonce finanční spoluúčast na ní bez garance, že bude realizováno celé tranzitní spojení a nikoliv jen „slepá ulička“ končící na jižní Moravě.

•     Při omezení výstavby na pouhou prvou etapu je nereálné očekávat širší mezinárodní zájem a s ním související finanční podporu.

•   Omezit  se pouze na  jeden koncový přístav  znamená degradovat převážnou  část dopravních relací na přepravu lomenou, tedy málo ekonomickou. Vodní cestu je třeba napojit na hlavní zdroje a cíle přepravy na území republiky.

•   Omezení výstavby  jen na první etapu by znamenalo rezignaci na  téměř všechny mimodopravní přínosy ve sféře vodního hospodářství, povodňové ochrany, ekologie apod. Těžiště vodohospodářských výhod není totiž při státní hranici, ale právě na trase dalších etap.  Vydejme se tedy na trasu další, druhé etapy. Ta probíhá převážně územím Zlínského kraje; krátkými úseky zasahuje na jihu ještě do Jihomoravského a na severu do Olomouckého kraje.