Pátek, 17 Srp 2018
 
 
Trasa D–O–L - Územím Polska ke splavné Odře PDF Tisk Email
seznam článků
Trasa D–O–L
Povedou první kilometry Slovenskem, nebo Rakouskem?
Jihomoravský kraj – základna rozvoje české vodní dopravy
Ve Zlínském kraji jsou téměř hotové úseky vodního koridoru
Olomoucký kraj – křižovatka evropských vodních cest
Moravskoslezský kraj - Tradice a budoucnost
Územím Polska ke splavné Odře
Vodní koridor v Pardubickém kraji – výzva pro odvážné projektanty
Všechny strany

Územím Polska ke splavné Odře

Úsek  mezi  koncovým  bodem  splavnosti  Odry  u  Koźle  a hranicí České  republiky dosahuje  sotva 50 km  a vykazuje  velmi  příznivé  podmínky  pro  výstavbu  vodního  koridoru D-O-L – dokonce  ještě příznivější než první etapa mezi Dunajem a jižní Moravou. Navíc byla zahájena jeho výstavba už  v  roce  1939. Podle  tehdejších  představ mělo  propojení navazovat nikoliv přímo na Odru, nýbrž na tehdy právě dokončený Gliwický průplav. Do začátku druhé  světové války  se podařilo  téměř dokončit asi 6 km dlouhý úsek od zdrže Nowa Wieś na  tomto průplavu  až po Kędzierzyn. Ten byl po válce dokončen,  a dnes představuje plavební odbočku nesoucí název Kędzierzynský průplav. Je zakončen závodovým přístavem u velkého chemického závodu (dusíkáren) a využíván vodní dopravou obdobně jako zmíněný kratší úsek u Vídně spojující Dunaj s přístavem Lobau. Mohli bychom vlastně říci, že téměř 2 % vodního koridoru mezi Dunajem a Odrou už slouží plavbě, mohli bychom se tím však sotva chlubit.

Mapa 1. etapy - napojení Ostravy na Oderskou vodní cestu - výstavby vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe

 

Místo slavnostního výkopu průplavu Odra-Dunaj (dne 8. prosince 1939) dnes. Na Gliwický průplav navazuje 6 km dlouhý úsek průplavu Odra-Dunaj.

Místo slavnostního výkopu průplavu Odra-Dunaj (dne 8. prosince 1939) dnes. Na Gliwický průplav navazuje 6 km dlouhý úsek průplavu Odra-Dunaj.

Technická jednoduchost výstavby úseku od státní hranice po splavnou Odru byla příčinou, že právě tento úsek byl pokládán za téměř samozřejmou první etapu výstavby. Nelze však vyloučit, že namísto „etapy 1“ by se v daném případě dalo hovořit alespoň o „etapě 1a“, a  to nejen pro  technickou nenáročnost výstavby daného úseku. Většina stavebních zásahů na něm je totiž nutná z jiných důvodů, především kvůli ochraně před povodněmi. Jejich realizace je tedy časově naléhavá, a někde dokonce již probíhá. Oblast mezi státní hranicí a městem Racibórz má pro snížení povodňového ohrožení měst při polské Odře klíčový význam. Povodí Odry na území České republiky má tvar vějíře. V krátkém úseku na Ostravsku se sbíhají   čtyři řeky – Odra, Opava, Ostravice  a Olše. Odra se tak náhle mění z nevelkého toku na docela velkou a především „neposlušnou“  řeku. Souběh dílčích povodňových vln  z uvedených  řek dokáže nebezpečně  a náhle ohrozit polské území, jak se to projevilo v červenci roku 1997 nebo květnu 2010.

Vodní koridor D-O-L prochází odlehčovacím kanálem kolem města Racibórz, na nějž navazuje budovaný poldr Raciborz dolny a Buków s plavební komorou třídy Vb

Vodní koridor D-O-L prochází odlehčovacím kanálem kolem města Racibórz, na nějž navazuje budovaný poldr Raciborz dolny a Buków s plavební komorou třídy Vb

Proto se již desítky  let uvažuje o velké nádrži nad městem Racibórz, která by účinně snížila kulminaci velké vody, a zároveň byla zásobárnou vody pro plavbu na regulované Odře. Desítky let již také probíhají jednání české a polské strany o koncepci nádrže a zejména o  její přípustné maximální hladině vody. Nakonec bylo rozhodnuto o  její etapové výstavbě. První etapou – která už vlastně byla dokončena – je poldr nad obcí Buków, který představuje vlastně horní (menší) část nádrže. Větší (dolní část) má být dokončena v nejbližších letech. Díky ní budou moci doplout lodě po Odře až k českým hranicím u Bohumína. Projekt počítá i s výstavbou první nové plavební komory na trase průplavu Dunaj-Odra-Labe, kterou budou lodě překonávat hráz vodního díla Racibórz Dolny.