Výstavba stupně v Děčíně by měla stát čtyři až pět miliard korun, na dalších 1,7 miliardy zřejmě přijde vodní elektrárna u jezu. Posudek dopadů na životní prostředí v současné době visí na úřední desce Ústeckého kraje, do 22. března se k němu mohou lidé oficiálně vyjadřovat. Připomínky posoudí ministerstvo životního prostředí. 

Děčínský plavební stupeň stál ředitelství vodních cest od roku 1994, kdy se moderní podobou stavby začalo zabývat, 360 milionů korun. Ředitelství je dalo za projektové změny a přípravu varianty, která by neškodila životnímu prostředí.

Plavební stupeň v Přelouči má zajistit splavnost Labe do Pardubic. Součástí stavby by měl být i více než tři kilometry dlouhý kanál s plavební komorou. Projekt odstartoval ve fázi příprav v roce 1994, měl by stát přibližně tři miliardy korun. Navazují na něj ale i další stavby, například modernizace plavebního stupně v Srnojedech, stavba veřejného přístavu v Pardubicích. Po dokončení splavnění Labe se plánuje také rozvoj rekreační plavby na tomto úseku Labe především výstavbou rekreačního přístavu v Pardubicích.

Projekt stál zatím 150 milionů korun, část sumy odešla na zkoumání dopadů na životní prostředí. Například ekologové pět let zkoumali možné vlivy na populaci modrásků. Za dalších 110 milionů korun nakoupil pak stát pozemky.

Protože není plavba na rozdíl od silniční a železniční přepravy zatížená poplatky, očekává ministerstvo konkurenční snižování cen. Výsledkem by mohl být levnější dovoz a vývoz z České republiky, odhad roční úspory je až 4,2 miliardy korun.

Provozovatelé vodní dopravy se bojí, že bez postavení děčínského jezu vodní přeprava v České republice zanikne. "Bylo by proti zdravému rozumu zahodit potenciál 260 km vybudované říční infrastruktury na našem území, jejíž hodnota je v dnešních cenách 160 miliard korun," řekl dříve Jiří Aster, tajemník Svazu dopravy ČR. 

"V současné době v České republice dochází k devastaci labské flotily plavidel, a pokud tento tristní stav bude nadále pokračovat, dojde k nevratnému kroku, kdy nebude podnikatelská ekonomická síla, která by udržela provozuschopnou flotilu speciálních plavidel na labské vodní cestě. Tímto by mohlo dojít k zániku české vnitrozemské vodní dopravy," potvrzuje obavy ministerstvo dopravy v předkládaném materiálu.

Protože stát nezajišťuje dostatečnou splavnost řek, přejí si provozovatelé vodní dopravy, aby jim ročně platil 53 milionů korun jako kompenzaci. Ministerstvo dopravy takové prostředky na podporu vodní dopravy uvolnit nemůže, v letošním roce chce alespoň přispět 10 až 12 miliony korun.

Ministerstvo dopravy zároveň finančně podpoří zachování zadokolesového remorkéru Beskydy, kdy bude dotovat jeho provoz do částky 5 milionů Kč ročně. Podle plavebních podmínek na Labi svou činností, při které pomáhá protiproudní plavbě lodí (tj. vlečení nákladních případně i osobních plavidel), prodlužuje dobu ekonomicky přijatelné nákladní plavby průměrně o 2 měsíce v roce. Remorkér by mohl rovněž pomáhat řešit omezení provozu v souvislosti v připravovanou výstavbou Plavebního stupně Děčín. Současně je to taky jediné plavidlo v České republice s dostatečnou silou, které je schopno řešit závažné havárie a kolize na vodní cestě.

Vláda také pověřila ministra dopravy, aby vypracoval ve spolupráci s ministry životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj do konce roku 2013 komplexní dopravní a environmentální analýzu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe. Při realizaci této studie mají být brány v úvahu zájmy ČR na vytvoření odpovídající konkurenceschopné vodní cesty.