Velký čínský průplav

Velký čínský průplav je nejdelší starověká umělá řeka světa. Začíná v Pekingu, prochází Tchien-ťinem a provinciemi Che-pej, Šan-tung, Ťiang-su a Če-ťiang až do města Chang-čou. Nejstarší část kanálu byla vybudována v 5. století př. n. l., různé samostatné úseky byly spojeny za vlády dynastie Suej na přelomu 6. a 7. století.

Celková délka Velkého kanálu je zhruba 1 776 km. Je nejstarším a nejdelším průplavem v Číně a patrně i v celém světě. Nejvyšší úroveň hladiny má průplav v horách Šan-tungu s převýšením kolem 42 m. Lodě neměly problém s překonáváním převýšení díky sérii zdymadel stavěných od 10. století během vlády dynastie Sung. Velikost a velkolepost díla si získala obdiv během staletí jeho trvání, příkladem jsou zápisky japonského mnicha Ennina (794–864), perského historika Rašíd-al-dína (1247–1318) nebo korejského úředníka Čchö Pua (1454–1504).

Povodně Žluté řeky, křížící kanál, periodicky ohrožovaly bezpečnost a funkčnost průplavu. Během válek byly vysoké hráze spoutávající Žlutou řeku občas prokopány v úmyslu zaplavit nepřátelská vojska. To způsobovalo katastrofy a dlouhodobé ekonomické problémy. Přes občasná období chátrání průplav podporuje rozvoj domácí ekonomiky snadným a rychlým spojením obchodních center po celou dobu od suejské vlády. Dnes prochází průplav rozsáhlou modernizací.

Od založení Čínské lidové republiky v roce 1949, je průplav využíván především k přepravě velkého množství volně loženého zboží, jako jsou cihly, štěrk, písek, motorová nafta a uhlí. Plavební komory Jianbi na řece Yangtze převádí v současné době 75.000.000 t každý rok, a předpokládá se, že provoz ve střední části průplavu dosáhne 100.000.000 t v několika příštích letech.

Mapa zobrazuje moderní průběh Velkého čínského průplavu. Prochází jezery a řekami včetně Žluté řeky, Yangtze, Yongding, Hai, Jiya, Wei, Huai, Qiantang, Luoma, Weishan, Hongze, Shaobo, Gaoyou a Tai.

Největší průplavní most v Asii u města Chuzhou v Číně.       Zdroj: Panoramio, gunnet

Vlečná souprava u průplavního mostu u města Chuzhou v Číně. Zdroj: Panoramio, 程忠

Nová třetí paralelní plavební komora Shaobo na císařském průplavu otevřená plavbě v roce 2012 o rozměrech 260x23x5 m. Foto: Tomáš Kolařík

Plavební provoz na Velkém čínském průplavu u města Pizhou v Číně. Zdroj: Panoramio, shayayong

Zdroj: Wikipedia