Průplav Dunaj-Sáva

Evropská síť vnitrozemských vodních cest je 35 000 km dlouhá a je složena ze 4 koridorů propojených řekami a průplavy.

Myšlenka propojení Dunaje a Sávy průplavem je několik století stará. Od prvních zaznamenaných projektů změnil průplav Dunaj - Sáva svou trasu a řešení. Původně byl plánovaný jen jako dopravní spojení a v průběhu času získal víceúčelovou roli. Aktualizace výstavby průplavu Dunaj-Sáva v roce 2006 rozšířila roli plavebního dopravního spojení o zavlažování a protipovodňovou ochranu a začalo být na něj pohlíženo nejen jako na regionální infrastrukturu, ale jako na projekt evropského významu.

V rámci strategie dopravní politiky Chorvatska výstavba tohoto průplavu vytvoří síť vnitrozemských vodních cest, která umožní propojení vodních cest - Sávy, Drávy a Dunaje, nezávisle na sousedních státech.

Oficiální video o projektu průplavu Dunaj-Sáva

Plavba na průplavu Dunaj - Sáva je důležitá v kontextu 560 km dlouhého spojení dopravním koridorem Dunaj-Jadran. To je říčně-železniční spojení tvořené průplavem Dunaj-Sáva, splavnou řekou Sávou a dvoukolejnou železnicí Záhřeb-Rijeka. Plavba z řeky Sávy směrem do západní Evropy bude průplavem Dunaj-Sáva zkrácena o 417 km a směrem k východní Evropě o 85 km. Tak průplav propojí vnitrozemskou transevropskou plavební cestu Rýn-Mohan-Dunaj a Jaderské moře.

Víceúčelový průplav Dunaj-Sáva. Mapa zobrazuje plánovaný stav průplavu po jeho dokončení. Zdroj: Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky

Hlavní charakteristikou vodní dopravy je spolehlivá přeprava hromadného zboží na dlouhé vzdálenosti. Rozvoj vnitrozemských vodních cest má kromě jejich ekonomického významu pro přepravu zboží také obrovské ekologické výhody. Ve srovnání se silniční a železniční doprava, vodní doprava vypouští v menší míře emise (CO2), snižuje spotřebu energie a snižuje hlučnost. Pro ilustraci, ujetá vzdálenost různými dopravními prostředky se stejnou spotřebou energie a stejným zatížením nákladu vykazuje při užití vodní dopravy vyšší míru ziskovosti v porovnání s jinými druhy dopravy.

Víceúčelová vodní cesta Dunaj - Sáva se nachází ve východní části Chorvatska a nachází se většinou v krajích Vukovar-Srijem, a menší část v kraji Brod-Posavina. Průplav začíná ve Vukovaru na Dunaji a končí v obci Šamac na řece Sávě. Délka průplavní trasy mezi Sávou a Dunajem je 61,4 km.

Trasa prochází zemědělskými nížinami, zalesněnými oblastmi a v blízkosti obcí.  Projekt průplavu také předpokládá výstavbu silničních a železničních mostů s cílem spojit regiony v místech, kde průplav prochází přes stávající cesty. Plán předpokládá výstavbu průplavních přístavů na klíčových místech.

Vizualizace průplavu Dunaj-Sáva při ústí do Dunaje ve Vukovaru. Na obrázku dunajská plavební komora a jez (v popředí) a nová rozvojová oblast přístavu Vukovar.                  Zdroj: Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky

Vybudováním nových hydrotechnických staveb (6 jezů, 3 čerpací stanice, 2 plavební komory) budou kontrolovány povodně, zajištěny technické podmínky pro plavbu průplavem a budou vylepšeny ekologické podmínky povodí.

Jezy na průplavu u ústí do řeky Sávy a Dunaje budou udržovat stabilní hladinu vody nezávisle na stavu vody v řekách a voda bude distribuována do okolních vodních toků. V případě vysoké vody v povodí Bid-Bosutského pole bude možné převést vodu z horní části oblasti do řeky Dunaje a v případě nízkého stavu vody v povodí bude možné zlepšit stav vodou z řeky Sávy nebo Dunaje. Cílem odvodnění v povodí průplavu je regulace povrchových vod Bid-Bosutského pole a odstranění příležitostných nekontrolovaných povodní v povodí Spačva - Studva, stejně jako regulace jejího vodního režimu v souladu s požadavky lesní vegetace. Zlepšení vodního režimu malých vodních toků je důležité pro zavlažování a ochranu vody pro osady podél průplavu. To má zvláštní ekologický význam pro obec Vinkovci, kde bude možné zvýšit průtok vody v toku Bosut v obdobích s nízkými průtoky.

Dostupnost vodních zdrojů je podmínkou, která zaručuje úspěšnou ekonomiku a zemědělství.

Očekává se, že zavlažování průplavem bude mít hlavní vliv na zemědělskou produkci v regionu. Rozvoj sítě zavlažování ve čtyřech oblastech zabezpečí hospodaření, výrazně nezávislé na klimatu. Oproti v současnosti tradičně orientované struktuře setí plodin, jako jsou kultury kukuřice, pšenice, slunečnice a sóji, se podíl atraktivní rostlinné kultury, jako je zelenina, ovoce, průmyslové a lékařské rostliny a semena obilí zvýší.

Taková hospodářská strategie může zastavit negativní demografickou situaci v regionu.

Průplav se stane součástí města Vukovar a vytvoří nové možnosti pro cestovní ruch.

Výstavba víceúčelové vodní cesty Dunaj - Sáva

Vzhledem ke složitosti projektu byly navrženy čtyři fáze výstavby víceúčelové vodní cesty Dunaj - Sáva.

V první fázi zajišťuje podmínky pro zavlažování zemědělské půdy v oblasti Bid-Bosut a regulaci povrchových a podzemních vod v zalesněné oblasti Spačva. Koryto vodní cesty průplavu bude realizováno v menších rozměrech - hloubka dva metry místo cílových čtyř metrů. Výstavba první fáze průplavu Dunaj-Sáva již byla zahájena. Tyto práce se týkají především zavlažovacího systému a investorem je státní podnik s názvem Hrvatske vode.

Výstavba 1. fáze průplavu Dunaj-Sáva u obce Sikirevci - 2009.                                  Zdroj: Agencija za vodne putove

Dokončená část 1. fáze průplavu Dunaj-Sáva - únor 2010.                                         Zdroj: Agencija za vodne putove

Druhá fáze zajistí splavnost průplavu do Vinkovci. Vedle stávajícího zavlažování ze Sávy se připravují možnosti zavlažování a zlepšení zásobování vodou z Dunaje.

V třetí fázi bude vodní cesta prodloužena do obce Cerna. V této fázi bude postaven přístav u obce Cerna.

Poslední čtvrtou etapou bude uvedení celé plavební trasy Dunaj - Sáva do provozu. Plný profil průplavu bude proveden na části první etapy výstavby průplavu.

Doby výstavby I. a II. fáze průplavu, které se překrývají, se odhadují na 8 - 10 let. Realizace III. a IV. fáze výstavby se také mohou překrývat a mohou být budovány kdykoliv po nebo současně s realizací II. fáze. Realizace této fáze se odhaduje na dobu výstavby 4 - 5 let.

Předpokládá se, že během prací bude vytěženo asi 56,2 milionů m3 zeminy, využito 2,6 milionu m3 kamenného materiálu, 260 000 m3 betonu a 20 000 tun oceli.

Odhaduje se, že investice do stavebních nákladů včetně vodohospodářských a elektro-strojírenských zařízení bude asi 827 milionů Eur (20,5 miliardy Kč).

Více informací o projektu je možno získat zde:

Agencija za vodne putove

O projektu podrobně informujeme v časopise Vodní cesty a plavba č. 3/2010 na stranách 53-55 a v barevné příloze.

Marina Halužan - Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky