Co znamená D-O-L pro energetiku?

Pro energetiku je vodní koridor D-O-L jedním z důležitých stavebních kamenů pro budoucnost, a to s mnohostrannými přínosy.

• obnovitelné zdroje energie

Jakkoli je výroba elektrické energie jen „vedlejším produktem“ existence vodního koridoru D-O-L, výroba ve výši 150 GWh/rok není zcela zanedbatelná – je například srovnatelná s výrobou jedné z největších vodních elektráren Lipno.

Jez s vodní elektrárnou a plavební komorou na Labi. Vodními elektrárnami by měly být vybaveny i stupně na vodním koridoru D-O-L

• vytvoření podmínek pro výstavbu výkonných přečerpacích vodních elektráren

• příspěvek ke stabilitě energosystému

Přínos vodního koridoru ke stabilitě energosystému vyplývá ze značné celkové výše instalovaného příkonu i výkonu. Vodní koridor D-O-L jako celek se podobá přečerpávací vodní elektrárně, jejíž regulační schopnost je dána součtem příkonu a výkonu, který činí cca 300 MW.  Na vodní koridor D-O-L je možno napojit výkonné PVE mimo trasu, a to s využitím nádrží, jejichž účel je jinak převážně vodohospodářský. Dosažitelný výkon PVE  by mohl být cca 900 MW, celková regulační schopnost by se pohybovala okolo 1 800 MW.

Využívání větrné energie má značnou nevýhodu, tj. závislost na nahodilém výskytu větru. Ve spojení s provozem reverzibilních stanic na vodním koridoru D-O-L by však bylo možno tuto nevýhodu zcela eliminovat

• stabilita odběratelů energie

Velké podniky v ČR jsou také rozhodujícími velkoodběrateli elektrické energie. Jejich hospodářská úspěšnost je vázána mj. na kvalitní a levnou dopravu; přitom naše největší průmyslové podniky jsou znevýhodněny tím, že jako jediné v Evropě nemají přístup k moři nebo k výkonným vodním cestám. Zřízení vodního koridoru D-O-L tuto komparativní nevýhodu řeší a podporuje tak do budoucna stabilitu těchto podniků – v tomto směru se již vyjádřili například představitelé Třineckých železáren a holdingu Vítkovice.

• stabilita a diverzifikace zdrojů paliva

Dovoz levného zámořského černého uhlí (USA, jižní Afrika, Austrálie) je velmi výhodný pro evropské přímořské státy a pro elektrárny, napojené na severomořské přístavy výkonnými vodními cestami. Pro přepravu do ČR ukazují předběžné propočty, že při využití vodního koridoru D-O-L jsou již měrné náklady na přepravenou jednotku energie srovnatelné s místními zdroji při podstatně vyšší kvalitě. Významná je i přeprava biomasy – například v Berlíně a Braniborsku má být polovina plánovaných elektráren na biomasu umístěna přímo v říčních přístavech. Uvažuje se s výkonem po 20 MW as přísunem paliva po vodě v množství 100 – 150 tis. t za rok. V ČR spaluje biomasu např. elektrárna Hodonín, vzdálená asi 1000 m od uvažovaného přístavu.

Německý říčně-námořní tanker pro přepravu zkapalněného zemního plynu (délka: 106 m, šířka: 11,4 m, ponor: 2,8 m, nosnost: 1794 tun). Využití takových lodí na vodním koridoru DOL může pomoci zvýšit diverzifikaci zdrojů paliv pro země střední a východní Evropy. Místem překladu z námořních lodí na říční by mohl v budoucnu přístav Štětín, kde se buduje námořní LNG terminál

• prostor pro zahraniční aktivity

Dopravní funkce vodního koridoru D-O-L a zejména kvalita návazné dunajské vodní cesty představují šance na výhodnou přepravu velkých a těžkých komponent jaderných i klasických elektráren, zejména při investicích české energetiky v zahraničí. Zcela bez problémů by byl transport kusů do hmotnosti cca 2000 t, délky do cca 80 m, šířky 10 m a výšky rovněž do cca 10 m.

• prostor pro nové formy energie

Řada odborníků se shoduje v tom, že budoucnost bude mj. založena na kombinaci jaderná energetika – vodík (jako médium). Zatímco v automobilech se zatím stále nepodařilo nalézt uspokojivé umístění dostatečného množství energie, u lodí je i pro málo energeticky „husté“ médium dostatek prostoru. K ekonomickému provozu je ovšem nutné mít v každém případě kvalitní vodní cestu a tou může být v našich podmínkách pouze vodní koridor D-O-L.