Vláda schválila přípravu splavnění Odry do Ostravy. Vodní koridor D-O-L posoudí hodnocení vlivu na životní prostředí

Vláda vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a zadala připravit vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí. Pokračovat může vyjednávání o přechodových bodech s Polskem a Slovenskem. Vláda dále schválila přípravu splavnění Odry z Ostravy do polského Koźle, které by mohlo být podle schváleného harmonogramu dokončeno do roku 2031.

„Studie proveditelnosti koridoru D-O-L navrhuje zaměřit se zejména na Dunajsko-oderskou větev, z ekonomického hlediska se jeví jako nejvýhodnější. Od splavnění Odry si slibujeme konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu. Průmysl a logistika v pětimilionové Slezské aglomeraci budou mít snazší přístup na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček. Primárně bude další příprava a jednání zaměřena na úsek Ostrava – státní hranice CZ/PL s pokračováním do polského Koźle. Byla zohledněna priorita státu v oblasti dopravy a restrukturalizace Moravskoslezského kraje.

Vláda vzala na vědomí připomínky ze strany senátu, krajů, měst, obcí a ekologů a v rámci vyhodnocení proveditelnosti záměru Dunaj-Odra-Labe uložila zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000.

Aby mohl být vyhodnocen objektivně celý projekt ze všech hledisek, bude zachováno sledování labské větve vodního koridoru DOL, územní rezerva této větve rušena nebude. Doporučená trasa vyplývající ze studie proveditelnosti by měla mít mnohem menší dopad na územní plánování obcí, kterých se dotýká.

Ministru dopravy vláda uložila zahájit jednání na úrovni EU o evropském financování projektu.

Přeshraniční rozměr projektu

Ve spolupráci s ministrem zahraničí budou pokračovat též mezinárodní jednání se Slovenskem, které je spolu s Polskem členem mezinárodní pracovní skupiny. Zájem o spolupráci na rozvoji středoevropských vodních cest projevilo krom Polska a Slovenska také Maďarsko, ale i balkánské země ležící na Dunaji, Chorvatsko nebo Srbsko.

Záměr vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je také projednáván v rámci strategické iniciativy Trojmoří, kterou tvoří 12 členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.

Křižovatka vodních cest na Středoněmeckém průplavu, která ukazuje jak by vypadala vodní cesta u Rokytnice u Přerova v případě budoucí realizace projektu