Úterý, 17 Čec 2018
 
 
Novinky
Nové číslo časopisu Vodní cesty a plavba 1/2012 PDF Tisk Email

Právě vychází nové číslo časopisu Vodní cesty a plavba 1/2012, které obsahuje tyto články:

- Úvodní slovo ministra dopravy ČR: Rozvoj vnitrozemské vodní dopravy v České republice

- Koncepce rozvoje vodní dopravy v ČR

- Stav vodních cest spojujících ČSR se Severním, Baltickým a Černým mořem

- Vodní cesty, doprava a ekonomika z pohledu statistika

- Odbor plavby Ministerstva dopravy má nového ředitele

- Dopravní uzel Pardubice může být velkým rozvojovým cílem

- Nový web Ředitelství vodních cest ČR

- Vodní cesty a plavba si zaslouží více pozornosti!

- Vltava Open 2012

- Na počátku byli dva prezidenti aneb tak vzniklo OKO

- DOL, TEN-T, AGN, FS, CF, CEF & spol.

- Zamrzlé Labe

- Zamrzlá Evropa

- Dokončení vltavské vodní cesty v úseku Hluboká nad Vltavou-VD Hněvkovice

- Plavební stupeň Děčín – příběh na pokračování

- Jez u Děčína by přilákal zahraniční rejdaře

- Šedesát let Alžběty II. na trůně oslaví plavba tisíce lodí po Temži

- Ředitelství vodních cest staví, řeší, připravuje

- Zahájení plavební sezóny na vodních cestách v ČR

- 10 let Baťova kanálu

- 75 let doc. Ing. Pavla Juráška, CSc.

- Těžba z vody a vodní cesty

- Ing. Otakar Vavruška 75letý

- Obří průplav za 200 miliard. Už i Zeman mu věří.

- Pro zelené fantasmagorie.

- Obnova vodní cesty spojující Baltské a Černé moře, Dněpr-Visla-Odra

- Na průplavu Dněpr-Bug byla dokončena výstavba nové plavební komory Trišin

- Lužická jezerní oblast - největší staveniště Evropy

- Významné postavení plavby ve světě

- Život není takový - je úplně jiný (45) - Vzpomínání na Václava Havla


 
Vláda podpořila rozvoj vodní dopravy v ČR PDF Tisk Email
Vodní doprava v České republice má budoucnost a jejímu rozvoji pomůže dostavba plavebních stupňů v Děčíně a v Přelouči, shodla se ve středu 14. března 2012 vláda ČR. Ministři schválili materiál, který jim předložil ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) - viz. Usnesení vlády ČR č. 155/2012 ke Zprávě o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje.

Výstavba stupně v Děčíně by měla stát čtyři až pět miliard korun, na dalších 1,7 miliardy zřejmě přijde vodní elektrárna u jezu. Posudek dopadů na životní prostředí v současné době visí na úřední desce Ústeckého kraje, do 22. března se k němu mohou lidé oficiálně vyjadřovat. Připomínky posoudí ministerstvo životního prostředí. 

Děčínský plavební stupeň stál ředitelství vodních cest od roku 1994, kdy se moderní podobou stavby začalo zabývat, 360 milionů korun. Ředitelství je dalo za projektové změny a přípravu varianty, která by neškodila životnímu prostředí.

Plavební stupeň v Přelouči má zajistit splavnost Labe do Pardubic. Součástí stavby by měl být i více než tři kilometry dlouhý kanál s plavební komorou. Projekt odstartoval ve fázi příprav v roce 1994, měl by stát přibližně tři miliardy korun. Navazují na něj ale i další stavby, například modernizace plavebního stupně v Srnojedech, stavba veřejného přístavu v Pardubicích. Po dokončení splavnění Labe se plánuje také rozvoj rekreační plavby na tomto úseku Labe především výstavbou rekreačního přístavu v Pardubicích.

Projekt stál zatím 150 milionů korun, část sumy odešla na zkoumání dopadů na životní prostředí. Například ekologové pět let zkoumali možné vlivy na populaci modrásků. Za dalších 110 milionů korun nakoupil pak stát pozemky.

Protože není plavba na rozdíl od silniční a železniční přepravy zatížená poplatky, očekává ministerstvo konkurenční snižování cen. Výsledkem by mohl být levnější dovoz a vývoz z České republiky, odhad roční úspory je až 4,2 miliardy korun.

Provozovatelé vodní dopravy se bojí, že bez postavení děčínského jezu vodní přeprava v České republice zanikne. "Bylo by proti zdravému rozumu zahodit potenciál 260 km vybudované říční infrastruktury na našem území, jejíž hodnota je v dnešních cenách 160 miliard korun," řekl dříve Jiří Aster, tajemník Svazu dopravy ČR. 

"V současné době v České republice dochází k devastaci labské flotily plavidel, a pokud tento tristní stav bude nadále pokračovat, dojde k nevratnému kroku, kdy nebude podnikatelská ekonomická síla, která by udržela provozuschopnou flotilu speciálních plavidel na labské vodní cestě. Tímto by mohlo dojít k zániku české vnitrozemské vodní dopravy," potvrzuje obavy ministerstvo dopravy v předkládaném materiálu.

Protože stát nezajišťuje dostatečnou splavnost řek, přejí si provozovatelé vodní dopravy, aby jim ročně platil 53 milionů korun jako kompenzaci. Ministerstvo dopravy takové prostředky na podporu vodní dopravy uvolnit nemůže, v letošním roce chce alespoň přispět 10 až 12 miliony korun.

Beskydy tugboat Ministerstvo dopravy zároveň finančně podpoří zachování zadokolesového remorkéru Beskydy, kdy bude dotovat jeho provoz do částky 5 milionů Kč ročně. Podle plavebních podmínek na Labi svou činností, při které pomáhá protiproudní plavbě lodí (tj. vlečení nákladních případně i osobních plavidel), prodlužuje dobu ekonomicky přijatelné nákladní plavby průměrně o 2 měsíce v roce. Remorkér by mohl rovněž pomáhat řešit omezení provozu v souvislosti v připravovanou výstavbou Plavebního stupně Děčín. Současně je to taky jediné plavidlo v České republice s dostatečnou silou, které je schopno řešit závažné havárie a kolize na vodní cestě.

Vláda také pověřila ministra dopravy, aby vypracoval ve spolupráci s ministry životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj do konce roku 2013 komplexní dopravní a environmentální analýzu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe. Při realizaci této studie mají být brány v úvahu zájmy ČR na vytvoření odpovídající konkurenceschopné vodní cesty.

 

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 9 z 14