Piątek, 29 Mar 2024
 
 
Historie - Vodní cesta D-O-L a Velkoněmecká říše PDF Drukuj Email
Spis treści
Historie
Od průmyslové revoluce po světové války
Versailleská mírová smlouva
Vodní cesta D-O-L a Velkoněmecká říše
Vývoj projektu v letech, kdy zítra již znamenalo včera
O projekt se začíná zajímat Evropa
Wszystkie strony

 

Vodní cesta D-O-L a Velkoněmecká říše

Nejúčinnější  politické  úsilí  o  realizaci  projektu  se  nakonec  projevilo  zvenčí,  tj. z Německa, pro které se stala realizace průplavu D-O-L po „anšlusu“ Rakouska v březnu 1938 životně důležitou otázkou  integrace říšské vodocestné sítě. Československo se ve stejné době dostalo vzhledem k vážné politické krizi (připomeňme Mnichovskou dohodu  ze  září  1938,  slovenskou  autonomii  a  vznik  nestabilního Česko-slovenska o měsíc později) pod silný německý tlak, který nakonec vedl k podepsání Německo-česko-slovenského  protokolu  ze  dne  19.  listopadu  1938  o  způsobu  uskutečnění odersko-dunajského  průplavu  a  jeho  labské  větve. Už  20.  listopadu  1938  se  konala první schůzka Komise pro stavbu a provoz dunajsko-oderského průplavu. V rámci přípravných prací byl vypracován nový projekt vodní cesty. Předpokládala se výstavba díla v průběhu 6 let a výše nákladů měla dosáhnout 500 miliónů RM. K překonání spádu bylo navrženo 27 stupňů s dvojitými plavebními komorami s rozměry 225 x 12 m. Později se vložením zdvihadel snížil počet stupňů mezi Dunajem a Odrou na 16–19. Vysoké zdvihadlové stupně si ovšem místy vynutily vedení trasy obtížnějším terénem.

Na gliwický kanál dokončený v roce 1939 navázala stavba průplavu Dunaj-Odra.
Na Gliwický průplav dokončený v roce 1939 navázala stavba průplavu Odra-Dunaj

Šířka kanálu ve dně měla být 32 m a v hladině 45 m, hloubka v některých úsecích až 4 m. Počítalo se tedy již s provozem plavidel o nosnosti 1000 tun. Německá strana trvala na původní trase, odbočující z Dunaje u Vídně. Přijetím protokolu došlo vlastně k paradoxní situaci: Československo bylo mocensky donuceno nepřátelským státem realizovat záměr, který měl mít pro rozvoj dopravní sítě českého státu mimořádný význam.

Místo slavnostího výkopu dnes. Na Gliwický kanál navazuje 6 km dlouhý úsek průplavu Dunaj-Odra.
Místo slavnostího výkopu dnes. Na Gliwický průplav navazuje 6 km dlouhý úsek průplavu Odra-Dunaj



Plavba po dokončeném úseku průplavu Odra-Dunaj v Polsku, dnes pojmenovaném Kanał Kedzierzyński

Slavnostní výkop průplavu odersko-dunajského byl proveden 8.prosince 1939 poblíž Kiedzierzynu v dnešním Polsku. Součástí ceremonie bylo i otevření navazující vodní cesty, která měla následně umožnit propojení Odry a Visly. Práce započaly i na opačném konci vodní cesty u Vídně, kde bylo vyhloubeno koryto v délce 6 km, které dnes slouží rekreačním účelům a část se stala přírodní rezervací. Ve Vídni v ústí průplavu do Dunaje byl vybudován přístav Lobau, který je dnes využíván jako rafinerie s obsluhou říčními tankery.

Přístav Lobau ve Vídni a ústí průplavu Dunaj-Odra do Dunaje
Přístav Lobau ve Vídni a ústí  nedokončeného průplavu Odra-Dunaj do Dunaje

Vybudované úseky průplavu Dunaj-Odra jsou využívány k rekreaci.
Vybudované úseky průplavu Odra-Dunaj u Vídně jsou využívány k rekreaci

Práce pokračovaly také na přístupu po Labi, byla zahájena výstavba zdymadla u Velkého Oseku a dokončen plavební stupeň Hradištko, což umožnilo pravidelnou průběžnou plavbu od roku 1944 až do Kolína. V roce 1943 byly z důvody válečného vývoje zastaveny veškeré práce na průplavu i přístupových cestách.