Čtvrtek, 21 Lis 2024
 
 
Nejčastější otázky a odpovědi

1 - Je vnitrozemská vodní doprava součástí moderního dopravního systému?

ANO. Ve všech rozvinutých státech, kde jsou správně oceňovány ekonomické a ekologické výhody vodní dopravy, je plavba rovnocenným partnerem silnic a železnic. Více zde...

 

2 - Budou říční lodě konkurenceschopné i v době dálnic a vysokorychlostních železničních tratí?

ANO. Specifické ekonomické výhody vodní dopravy zůstanou v platnosti. Ve vývoji její technologie existují dokonce významné rezervy, jejichž využití povede k dalšímu zvýraznění těchto předností.
Porovnáním, jaké přepravní proudy by se měly přesunout (dle strategie EU Doprava 2050) z kamionové dopravy jen na železnici je zřejmé, že železnice nebude schopna tyto objemy přepravit bez nutné výstavby třetích kolejí a hlavně přestavby uzlů. Přesun části zboží ze silnice na železniční a vodní dopravu bude v horizontu 5-10ti let nezbytný. Dojde tím k výraznému ulehčení přetížených silničních tras a vyššímu využití ekologické přepravy po vodě i železnici.

 

3 - Je vodní doprava ekologicky nejvýhodnějším druhem dopravy?

ANO. Vodní doprava nejméně znečišťuje ovzduší i vodu, emituje nejméně hluku, působí nejméně smrtelných úrazů, je energeticky a materiálově nejméně náročná. V České republice je po stránce exhalací dokonce výhodnější, než elektrifikovaná železnice, která odebírá energii převážně z tepelných elektráren.

 

4- Jsou v České republice vhodné podmínky pro širší uplatnění vodní dopravy?

ANO. V České republice jsou pro vodní cesty přinejmenším stejně vhodné územní podmínky, jako v jiných státech střední a západní Evropy.

 

5 - Je navrhované řešení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe srovnatelné po technické i ekologické stránce s úrovní moderních evropských vodních cest?

ANO. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe může být jednou z provozně nejdokonalejších součástí evropské plavební sítě a současně pozitivním příspěvkem ke kvalitě životního prostředí.

 

6 - Bude mít vodní koridor Dunaj-Odra-Labe dopravní význam i při existenci průplavu Rýn-Mohan-Dunaj?

ANO. Role propojení Dunaj-Odra-Labe je pro české hospodářství a pro evropskou síť vodních cest nezastupitelná. Vztah obou významných vodních cest není konkurenční, protože spojují jiná hospodářská centra Evropy.

 

7 - Bude vodní koridor Dunaj-Odra-Labe dostatečně dopravně využit?

ANO. Trasování vodního koridoru, jeho parametry a zejména hospodářský potenciál přilehlých oblastí jsou zárukou jeho vysoké atraktivity

 

8 - Bude dost vody pro provoz vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe?

ANO. Vodní cesta vůbec nezatíží vodohospodářskou bilanci. Podobně jako na německém průplavu Rýn-Mohan-Dunaj se bude jednat o vodohospodářský systém založený na netruální vodohospodářské bilanci. To znamená, že voda, propuštěná plavebními komorami do dolních zdrží může být během nočního provozu přečerpána do horních zdrží. Ve vrcholové zdrži může být umístěna poměrně malá rezervní nádrž, která může pokrývat aktuální nedostatky vody nebo sloužit k energetickému využití vody. Celý systém může zvýšit disponibilní vodní zásoby v povodích Moravy, Labe a Odry a v případě sucha pomoci přečerpáváním dunajské vody. Více zde...


Vodohospodářský plán německého průplavu Rýn-Mohan-Dunaj (S - plavební komora, P - čerpací stanice, K - vodní elektrárna, W - jez)


Letecký snímek plavební komory Bachhausen (průplav R-M-D) s čerpací stanicí a rezervní nádrží Dürrlohspeicher pro vrcholovou zdrž

9 - Přispěje vodní koridor Dunaj-Odra-Labe významně ke zvýšení zaměstnanosti v České republice?

ANO. Při samotné výstavbě vodního koridoru vznikne téměř 37 000 pracovních příležitostí na průměrnou dobu 5-10 let, při jejím provozu pak trvale kolem 6 000 pracovních míst. Nejvíce trvalých pracovních příležitostí, přes 32 000, vznikne postupně v navazujících hospodářských aktivitách, většina z nich v oblastech nejvíce postižených nezaměstnaností. Více zde...

 

10 - Přispěje vodní koridor Dunaj-Odra-Labe k rozšíření turistického ruchu?

ANO. Zájem o rekreaci u vody a na vodě vzrůstá a soustřeďuje se stále více i na vodní cesty. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe vychází tomuto záměru maximálně vstříc. Podél evropských vodních cest jsou vedeny mezinárodní cyklostezky - velmi oblíbená je např. cyklostezka podél průplavu Rýn-Mohan-Dunaj v Německu. Citlivě řešená vodní cesta s architektonicky zajímavými plavebními objekty a další doprovodnou výstavbou (maríny, rozhledny, hotely apod.) přinese do regionů nové možnosti pro rozvoj turistického ruchu.
Příkladem toho, že i čistě technická stavba se může stát velkým turistickým lákadlem je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách, která se zařadila mezi 7 největších divů České republiky a je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Olomouckém kraji. Vodní koridor D-O-L narozdíl od Dlouhých Strání bude liniovou stavbou a bude tak mít přínosy pro turistický ruch po celé své délce. Více zde...


I na velké vodní cestě může vedle sebe koexistovat rekreační/sportovní činnost a nákladní plavba, čehož důkazem je např. průplav Rýn-Mohan-Dunaj

11 - Je výstavba vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe reálná v současných hospodářských podmínkách?

ANO. Propojení D-O-L představuje cílový stav rozvoje vodních cest. K tomuto stavu lze směřovat po etapách, stejně jako u silnic, dálnic a železnic. Finanční objem nepřesahuje podíl vodní dopravy na přepravních výkonech.

 

12 - Je reálné finančně zabezpečit postupnou výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe?

ANO. Zásadně jsou k dispozici čtyři modely financování a je nutné z nich zvolit optimální formu, a tu politicky a smluvně podpořit.

 

13 - Je postupná výstavba vodního koridoru D-O-L závislá na zásadním politickém rozhodnutí?

ANO. Realizaci nebrání objektivní důvody, nýbrž zejména kompetenční nejasnosti. Bez vytvoření organizační struktury, srovnatelné s řízením a výstavbou dálniční a železniční sítě, je uzavřena cesta ke kvalitnímu technickému, ekologickému, ekonomickému a sociálnímu řešení.

 

14 - Pomůže vodní koridor D-O-L ochránit obce a města podél jeho trasy před povodněmi?

ANO. Hlavní přínosy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe ve sféře protipovodňové ochrany spočívají jednak v transformaci povodňových vln (snížení kulminačních průtoků) a jednak ve zvýšení průchodnosti povodňových průtoků kritickými místy, ve kterých dochází v důsledku nedostatečné kapacity říčních koryt k nejvážnějším povodňovým škodám. Využitím součinnosti technických děl a přírodních retenčních prostor lze účinně a skoro přirozeně eliminovat nepříznivé účinky povodní, a to i těch největších, tzv. stoletých. Proto je třeba přistupovat k protipovodňovým opatřením komplexně. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe nabízí sdružení finančních prostředků z více zdrojů pro jejich maximální užitek a návratnost.

Více zde: Příklady protipovodňové ochrany vodním koridorem DUNAJ-ODRA-LABE

15 - Bude mít vodní koridor D-O-L betonové koryto?

NE. Na vodních cestách se zpravidla používá betonu jen u plavebních komor, rejd pl. komor, průplavních mostů, popřípadě tam, kde je průplav zúžen (např. při průchodu zastavěnou oblastí). V ostatních případech jsou jeho břehy pokryty lomovým kamenem, který po určité době zaroste vegetací, na vhodných místech jsou zřizovány také mělkovodní pobřežní zóny nebo tůně, odsunuté neupravené břehy vhodné pro hnízdění vodního ptactva apod.
Nejlepším příkladem toho, že je vodní cesta D-O-L, na rozdíl především od dálnic, přírodě bližším prostředím může sloužit hotový úsek průplavu Dunaj-Odra v Polsku, u města Kędzierzyn-Koźle.


Plavba po dokončeném úseku průplavu Dunaj-Odra v Polsku


16 - Bude mít vodní koridor D-O-L "obří" rozměry, jak se o něm často píše v novinách?

NE. Rozměry vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe nebudou nijak obrovské. Šířka vodní cesty v hladině odpovídá např. řece Moravě tak jak ji dnes známe u Spytihněvi nebo u Uherského Hradiště. Ze zahraničí navíc známe příklady, kdy vodní cesta může být v určitých případech zúžena (např. při průchodu zastavěnou oblastí).


I úzká vodní cesta dokáže pojmout moderní lodě za podmínky dostatečné hloubky a podjezdné výšky pod mosty. Na obr. Manchester Ship Canal ve Velké Británii

Více o parametrech vodního koridoru D-O-L zde: Současný stav projektu