Rozvoj přístavů a logistických center

Výrobci a dopravci budou mít přístup k mnoha veřejným přístavům a terminálům v regionech, kterým bude sloužit vodní koridor D-O-L. Mnohé z těchto zařízení mohou také poskytovat služby intermodálního charakteru, skladování a další speciální služby.

Na vodním koridoru D-O-L se nebude ovšem dopravovat jen zboží překládané v českých přístavech, ale přepraví se jím stejná, ne-li větší část zboží tranzitního, určeného k přepravě do cizích přístavů, tj. zboží, které by bylo přes naše území převáženo silniční dopravou. Za těchto předpokladů je možné tedy počítat s celkovým počátečním provozem asi 2-3 mil. tun a v budoucnu s 6 - 8 mil. tun ročně.

Přístavy, logistická centra a překladiště by mohla vzniknout prakticky kdekoliv na trase, kde to bude potřebné a přínosné, prakticky všechna města na trase by měla využívat vodní dopravy minimálně k transportu stavebních hmot a surovin. V současné době je vnitrozemská vodní doprava největším evropským dopravcem v oblasti přepravy stavebnin (kde činí podíl 39%) a má významné místo v přepravě obilnin a dalších zemědělských produktů, dále pevných paliv a rud, tekutých paliv a chemických surovin a produktů. Největší dynamiku růstu představuje přeprava kontejnerů. U měst s průmyslovými podniky jsou plánovány přístavy pro překládku místních výrobků, např. přístav Přerov, kde by služeb vodní dopravy jistě využily jak přerovské strojírny tak chemické závody.

V oblasti logistiky je vodní koridor D-O-L zaměřen na rozvoj nákladní vodní dopravy a moderních logistických terminálů.  Zdroj: DonauConsult Ingenierbüro

Přístav Norimberk na průplavu Rýn-Mohan-Dunaj napovídá jak by mohly vypadat některé významné přístavy na D-O-L

Překládka v přístavu Norimberk na průplavu Rýn-Mohan-Dunaj, kde se spojuje silniční, železniční a vodní doprava

Vizualizace jednoho z typických logistických center na budoucím průplavu Seina-sever ve Francii. Realizace některých z nich má být zahájena v předstihu před stavbou samotné vodní cesty

Významné přístavy a překladiště na vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe

Přístavy v Ostravě

Město Ostrava se svým rozvinutým průmyslem, průmyslovými, hutními a horními závody v celém rozsáhlém ostravsko-karvinském revíru bude mít velký vliv na přepravu surovin, výrobků a zboží po vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe. Pro průmysl ostravského kraje se stává stavba průplavu naléhavou. Vodní cesta umožní, aby suroviny, které průmysl potřebuje, byly levně zajištěny a průmyslové výrobky hospodárněji dopraveny na spotřební místa. Ostravský centrální přístav je plánován v Bohumíně-Vrbicích.

Přístav v Přerově

Přerov je uzlový bod, křižovatkou železničních koridorů, významného letiště, v přístích letech dálniční sítě,  a projektovaných vodních cest z Labe a Odry k Dunaji, po jejich výstavbě se stane důležitou křižovatkou také evropských vodních cest. Proto by měl plánovaný přístav propojit všechny dopravní módy a umožnit tak univerzální překládku - silnice-železnice-voda-letecká doprava.

Přístav v Otrokovicích

Splavná zdrž Spytihněvského jezu dosahuje až k ústí Dřevnice. Po proudu od čistírny odpadních vod v Otrokovicích nabízí přímý úsek řeky zřízení výkonného překladiště v blízkosti průmyslových závodů (pneumatikárna Barum-Continental, letecké závody s letištěm aj.).

"Transkontinentálny tranzitný terminál (T.T.T.)" Malacky (Slovensko)

Prvoradým cieľom a zámerom projektu T.T.T. je vybudovanie gigantického dopravného uzla v Európe v najvýznamnejšej strategickej pozícii a zároveň s pomocou dopravy, tranzitu tovaru, surovín a obchodu rozšíriť spoluprácu medzi kontinentmi a národmi. Postupne sa projekt darí presadzovať, čoho dôkazom je aj to, že sa projekt T.T.T. dostal do Stratégie rozvoja dopravy Slovenskej republiky do roku 2020 spracovanej Ministerstvom dopravy, pôšt a telekomunikácií SR. Zároveň sa ako oficiálny zástupca Slovenskej republiky uchádza o medzinárodnú podporu v snahe zaradiť sa medzi prioritné projekty Dunajskej stratégie, ktorá vznikla pod patronátom štruktúr Európskej komisie z Generálneho riaditeľstva pre regionálnu politiku (DG REGIO).

T.T.T. - Vodná doprava

Projekt T.T.T. vychádza z jednoznačných daností územia pričom v základnom návrhu rieši prepojenie európskych morí Severného, Baltického s Čiernym prostredníctvom hlavných európskych vodných tokov Dunaj, Odra, Labe. Tento významný návrh prepojenia morí nie je ničím nový nakoľko bol už v histórii uvažovaný a známy od 14. storočia.

Plavebné prepojenie Dunaj – Odra – Labe (ďalej D – O – L) je dnes súčasťou hlavných vnútrozemských vodných ciest medzinárodného významu (E), z ktorých v súlade s Európskou dohodou o hlavných vnútrozemských vodných cestách medzinárodného významu - AGN (Ženeva 1996) prechádzajú územím Českej republiky dve vodné cesty:

E20 – rieka Labe od Severného mora cez Hamburg, Magdeburg, Ústí nad Labem, Mělník a Pardubice – (spojenie Labe – Dunaj);

E30 – Swinoujscie – Szczecin – rieka Odra od Szczecin cez Wroclaw do Kozle – (spojenie Odra – Dunaj).

Navrhované riešenie vodnej dopravy v projekte T.T.T. predstavuje možnosť napojenia na medzinárodnú dunajskú vodnú cestu prostredníctvom koridoru vedeného na území ČR riečnym hraničným tokom Moravy a na území SR ľavobrežným kanálom priamo do Bratislavy.

Inteligentné riešenie podáva projekt T.T.T., ktorý vychádza z nosnej časti vodnej dopravy, ktorú navrhuje realizovať prostredníctvom vodnej cesty vedenej z časti vodným tokom Morava a ďalej plavebným kanálom na území Záhoria. Vodná cesta v tomto návrhu spája sídelnú a priemyselnú oblasť T.T.T. cez Dunaj s pripravovanou Vážskou vodnou cestou do Žiliny. Projekt T.T.T. súčasne do svojho riešenia zahŕňa súčasnú priemyselnú oblasť pre výrobu automobilov Volkswagen v Devínskej Novej Vsi a priemyselné parky Malacky, Lozorno a Zohor.