Strana 1 z 4 Výhledy a plány
Zkušenosti s podobnými projekty (zejména v oblasti dálnic), ukazuje, že nutná příprava práce může být pravděpodobně dokončena do 5 let. Stavební práce týkající se etap 1 a, 1 b proto můžou být zahájeny v nejbližších letech. Některé speciální stavební práce mohou být realizovány kdykoliv dříve, a to zejména v souvislosti s projekty na ochranu před povodněmi (etapa 1b) nebo v souvislosti s rekonstrukci na Baťově kanálu, na modernizaci stávající hydro-technické infrastruktury a udržování stávajících zdrží na řekách Morava a Odra a s plánovaným umělým zaplavováním lužních lesů. Nové mosty překračující budoucí vodní cestu by také měly být postaveny v předstihu, v rámci nových dálničních a silničních projektů. Mosty postavené v posledních letech, např. D47 přes Odru nebo obchvat Uherského Hradiště přes řeku Moravu již mají optimální podjezdnou výšku pro vodní dopravu (min. 5,25 m, optimálně 7 m).
Celkovou dobu potřebnou k dokončení všech etap nelze výslovně uvést. Tato doba nemusí být příliš dlouhá. Na počátku 20. století výše uvedený Vodocestný zákon předpokládal období 20 let na stavbu celé rakouské sítě (v níž spojení D-0-L představovalo pouze její část). Před druhou světovou válkou dohoda mezi Československou republikou a Německem počítala s dobou výstavby 6 let pro spojení Dunaj-Odra. Moderní technologie by mohly jistě tyto časy zkrátit.
Na druhé straně, pokrok a rychlosti stavebních prací je úzce spojen s rozsahem finančních zdrojů a s dosažitelnými cash flow. Bude nutné navrhnout optimální rozvrh, který bude v souladu se všemi požadavky.
Většina práce bude soustředěna na území České republiky. Oficiální postoj tohoto státu je tedy do jisté míry rozhodující pro datum zahájení stavebních prací. Z tohoto hlediska mohou hrát roli tyto skutečnosti:
1. 1. Česká republika je signatářem dohody AGN (EHK/OSN). Je proto připravena realizovat spojení DOL, které je v souladu s touto dohodou - D-O-L je jedním z důležitých chybějících propojení v evropské síti. 2. Všechny dokumenty územního plánování v České republice počítají s trasou spojení DOL. To znamená, že jeho realizace může být neprodleně zahájena. 3. Vyhláška vlády ČR č. 635/1996 uložila ministru dopravy, aby zahájil jednání s příslušnými resorty v okolních státech o přípravě na stupních 1a a 1b.
4. Vládní usnesení č. 929 z 20. července 2009 ukládá ministrovi dopravy, aby ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí prověřil na mezinárodní úrovni potřebnost průplavního spojení D-O-L a zajistil projednání koridoru průplavního spojení D-O-L se signatáři dohody AGN (OSN/EHK), přístupové smlouvy, TEN-T a sousedními dotčenými státy (Polskou republikou, Rakouskou republikou, Slovenskou republikou a Spolkovou republikou Německo) a s Evropskou komisí, s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví. Předložit vládě do 31. prosince 2010 informaci o prověření tohoto spojení na mezinárodní úrovni.
Přes tyto skutečnosti, ani usnesení vlády č. 145/2001 týkající se časového harmonogramu a finanční rezervy pro realizaci rozvoje dopravních sítí do 2010 nezmiňovalo realizace těchto fázích. Důvod je jasný: neexistuje žádný plán týkající se financování spojení DOL, který by byl v zájmu Evropy, a nejen českou záležitostí. Z toho vyplývá, že pro projekt může být prostředek financování považován za hlavní a rozhodující výhru.
Návrh trans-evropské dopravní sítě z 30. července 2009 počítá s vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe.
|